Odlehčovací pobyty pro autistu Adámka

Adámek se narodil jako úplně zdravý kluk. Vyvíjel se v pořádku až do roku a půl. Potom nastala velice divná změna v jeho chování. Jako by se najednou vypnul… Po řadě vyšetření byl chlapci v 7 letech diagnostikován dětský autismus s hyperkinetickým syndromem, lehká mentální retardace, poruchy chování a expresivní porucha řeči.

Maminka samoživitelka by ráda vybrala peníze na odlehčovací pobyty v Autiscentru

Adámkův příběh

1,5roční Adámek přestal říkat „máma“, „táta“, přestal ukazovat, jak je veliký… Pořád jen skákal, mával rukama nebo se točil dokola. I při hraní se choval jinak. Většinou věci stavěl do řady, pozoroval kolečka aut, které roztočil, začal rozsvěcet a zhasínat světla a hrál si hlavně s vodou.

Až do 3 let neudělal ve vývoji vůbec žádný pokrok. Ve školce se začal vše učit pomalu – samoobsluhu, dělení barev. Přestal reagovat na jméno a oční kontakt byl minimální. Mluvit znovu začal až v 5 letech.

Potom následovalo kolečko vyšetření a běhání po doktorech, kdy po pobytu v psychiatrické nemocnici Motol lékaři přišli s diagnózou.

Adam miluje čísla, stolní kalendáře a digitální minutky. Když mu řeknete jakékoliv datum až do roku 2022, přesně vám odpoví, který je to den v týdnu. Vše musí mít přesně nalajnované a trvá na dodržování svých rituálů. Třeba ráno musí vstát v 6:20, dá si do tašky kalendář, pak jede autobusem č. 2 v 6:50 a č. 8 v 6:57. Následuje vždy stejná cesta.

Když přijde ze školy, jako první se svlékne do naha. Adam chodí do 3. třídy ve speciální škole pro autistické děti. Nejraději má matematiku, ve které vyniká, zato u čtení a psaní má doma hysterické záchvaty.

O autismu jsem nic moc nevěděla, i když mám vystudovanou zdravotní školu. Tuto nemoc jsem znala jen z filmu. A jak jsem se s tím vyrovnala? Popravdě, trochu se mi ulevilo, že to, jak se syn chová, není mojí výchovou, ale může za to právě autismus. Občas máme problémy i s reakcemi okolí na synovo chování, kdy si všichni myslí, že je nevychovaný.

Jsem samoživitelka, tatínek s námi nebydlí, ale dochází. Áďa ho má velice rád, má s ním hezký vztah a jako jediného ho poslouchá. Až vyroste, chce být požárníkem, stejně jako tatínek. I já chodím normálně do práce, většinou na noční, kdy se o Áďu stará babička, ta je však po opakovaných operacích obou kyčlí a je jí 72, a tam se odreaguji od každodenních starostí.

Každé úterý Áďa navštěvuje Autiscentrum v Českých Budějovicích, kde se mu moc líbí a je tam spokojený. Chodí na bezplatné služby - pohybovky a sociální dovedností.