Vozíček pro Lukyho

Jihlava / Sbírku organizuje Kateřina Škodová

Zbývá 54 dnů

vybráno 54 622 Kč

z cílové částky 50 000 Kč

109.24 %

Darovat

Ahoj, jmenuji se Lukáš Škoda, je mi 16 let a bydlím se svou maminkou a mladším bráškou v Jihlavě. Na svět jsem přišel předčasně v 27. týdnu těhotenství. Byl jsem skutečně malinkatý – 790 g a 33 cm. Mám dětskou mozkovou obrnu a podle lékařů jsem na úrovni půlročního miminka. Nesedím, neotočím se, ale jinak jsem veselý kluk.

Domluvit se se mnou je hodně těžké, dokážu jen „ma“ a „ba“. Ale to mi stačí, aby někdo přiběhl. Společnost moc nevyhledávám, ale jsou chvíle, kdy jsem za společnost dětí velice rád. Miluji pohádky i sport v televizi.

S vaší pomocí bych ráda pořídila mechanický vozíček pro mého syna. Se starým vozíkem jsme 7 let spokojeni, ale bohužel nastal čas vyměnit ho za nový – větší a skládací. Jeho cena je vyšší, jelikož je odlehčený a Luky je prakticky ležák, takže musí být ve vozíku patřičně připoután a mít tam své pohodlí.

Pokud se vyberou penízky nad rámec, využijeme je na nákup nového lehátka do sprchového koutu,“ děkuje všem dárcům maminka Katka.

Příběh maminky

Ve svých necelých 22 letech jsem čekala na svůj první uzlíček štěstí. Od začátku bylo dle doktorů mé těhotenství naprosto v pořádku. V těch letech mi ani nedošlo, že by se mohlo něco stát. Těšila jsem se na zdravé v termínu narozené mimčo, jak ho přivítám na světě, budu ho po porodu držet v náručí...

Ve 27tt jsme dostala bolesti. No, vyčítám si, že jsem nezašla k doktorovi dříve. Při návštěvě mi bylo řečeno, že to tak strašné nebude, ale já už měla strach, s mým tělem se dělo něco, co nebylo v plánu. Manžel mě dovezl do nemocnice, tam mi dali kapačky, vzali krev, udělali mi veškeré vyšetření a čekalo se.

Když se najednou ve dveřích objevili hned dva doktoři s primářem v čele, dostala jsem strach. „Maminko, je mi to líto, ale máte v plodové vodě infekci,“ zaznělo pokojem. Nevím, co se dělo poté, dnes už mi vše strašně splývá, ale vím, že jeden lékař mě chtěl poslat rychlou do Brna, druhý ne, že už je to riziko, nakonec jsem jela.

Lukášek se druhý den v Brně narodil. Tak malé miminko jsem snad v životě neviděla, stále jsem nechápala, jak se to všechno mohlo zvrtnout. Koukala jsem na něj a plakala. Následovalo plno vyšetření a už jen a jen čekání. Jenže nastaly komplikace, krvácení do mozku a k tomu ještě trombóza dolní duté žíly. Převoz do Černých Polí... a další čekání, já již doma.

Volala jsem každý den, dvakrát za týden jezdila a čekala na jednu krásnou větu: „Už čůrá! Přišel sice o jednu ledvinu, ale jinak je stabilizovaný.“ Problémů bylo ještě spousta, nechtěl jíst, byl strašně dlouho na kyslíku.

Lukášek se narodil 18. května a já si ho domů dovezla až 7. října. Do života dostal diagnózu DMO kvadruparetická forma, těžkou mentální retardaci a další diagnózy. Nyní je mu už 16 let a stále se mám co učit, Luky je má škola života. Ale všichni ho milujeme takového, jaký je.

Více zde: https://lukasskoda.webnode.cz/luky/

25. 09. 2020

19. 10. 2020

velké díky

Ač je to neuvěřitelné, peníze se vybraly za opravdu krátkou chvilku, nyní je vozík u schválení na pojišťovně a my doma doufáme, že se schválí, jak jsme počítali. 

Peníze, které se vyberou nad uvedenou částku určitě použijeme na další potřebné věci, lehátko do vany a hlavně na Lukáškovu nejoblíbenější rehabilitaci a to na koně. 

Jestli budeme mít ještě více štěstí, pojede Luky ještě i do Znojma na 14ti denní rehabilitaci. 

Opravdu moc si vážíme vaší pomoci. Mamka Katka 

Příspěvky 91

Další